keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

1.   Pokud strážce přístupu v odůvodněné žádosti prokáže, že dodržování konkrétní povinnosti stanovené v článku 5, 6 nebo 7 by v případě určité hlavní služby platformy uvedené na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 ohrozilo vzhledem k mimořádným okolnostem mimo jeho kontrolu ekonomickou životaschopnost jeho činnosti v Unii, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne, že se uplatňování konkrétní povinnosti uvedené ve zmíněné odůvodněné žádosti výjimečně v plném či částečném rozsahu přerušuje (dále jen „rozhodnutí o přerušení“). V uvedeném prováděcím aktu Komise své rozhodnutí o přerušení zdůvodní tím, že uvede mimořádné okolnosti odůvodňující přerušení. Tento prováděcí akt musí být omezen na rozsah a dobu trvání, které jsou nezbytné k řešení takového ohrožení životaschopnosti strážce přístupu. Komise usiluje o přijetí prováděcího aktu co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Je-li přerušení podle odstavce 1 přiznáno, Komise své rozhodnutí o přerušení každoročně přezkoumá, ledaže by v takovém rozhodnutí bylo uvedeno kratší období. Po tomto přezkumu Komise přerušení buď v plném nebo částečném rozsahu zruší, nebo rozhodne, že jsou i nadále naplňovány podmínky podle odstavce 1.

3.   V naléhavých případech může Komise na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu prozatímně přerušit uplatňování konkrétní povinnosti uvedené v odstavci 1 týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle zmíněného odstavce. Tuto žádost lze podat a lze jí vyhovět kdykoli, dokud Komise neprovede posouzení podle odstavce 1.

4.   Při posuzování žádosti podle odstavců 1 a 3 Komise zohlední zejména dopad dodržování konkrétní povinnosti na ekonomickou životaschopnost činnosti strážce přístupu v Unii, jakož i na třetí strany, zejména na malé a střední podniky a na spotřebitele. Pozastavení může podléhat podmínkám a povinnostem, které stanoví Komise s cílem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi uvedenými zájmy a cíli tohoto nařízení.

1.   Strážce přístupu informuje Komisi o každém zamýšleném spojení ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, pokud subjekty, které se spojují, nebo nabývaný podnik poskytují hlavní služby platforem nebo jakékoli jiné služby poskytované v digitálním odvětví nebo umožňují shromažďování údajů, bez ohledu na to, zda se má oznamovat Komisi podle uvedeného nařízení nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

Strážce přístupu informuje Komisi o takovém spojení před jeho uskutečněním a po uzavření dohody, oznámení veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytí kontrolního podílu.

2.   Informace poskytnuté strážcem přístupu podle odstavce 1 musí přinejmenším popisovat podniky dotčené spojením, jejich roční obraty v Unii a v celosvětovém měřítku, jejich oblasti činnosti, včetně činností přímo souvisejících se spojením, a transakční hodnotu dohody nebo její odhad, spolu se shrnutím informací o spojení, včetně jeho povahy a odůvodnění a seznamu členských států, jichž se spojení týká.

U všech příslušných hlavních služeb platforem zahrnují informace poskytnuté strážcem přístupu rovněž roční obraty generované těmito službami v Unii, počty jejich ročních aktivních podnikatelských uživatelů a počty jejich měsíčních aktivních koncových uživatelů.

3.   Pokud po jakémkoli spojení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku doplňující hlavní služby platforem jednotlivě dosáhnou prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b), informuje o tom dotčený strážce přístupu Komisi do dvou měsíců od uskutečnění spojení a poskytne Komisi informace uvedené v čl. 3 odst. 2.

4.   Komise informuje příslušné orgány členských států o veškerých informacích získaných podle odstavce 1 a každoročně zveřejní seznam spojení podniků, o nichž ji strážci přístupu informovali podle uvedeného odstavce.

Komise vezme v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

5.   Příslušné orgány členských států mohou použít informace obdržené podle odstavce 1 tohoto článku k tomu, aby požádaly Komisi o přezkoumání spojení podle článku 22 nařízení (ES) č. 139/2004.

1.   Za účelem výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení může Komise provádět pohovor s každou fyzickou či právnickou osobou, které s tím souhlasí, s cílem shromáždit informace týkající se předmětu šetření. Komise je oprávněna zaznamenat takové pohovory jakýmikoli technickými prostředky.

2.   Je-li pohovor podle odstavce 1 tohoto článku proveden v prostorách podniku, informuje Komise vnitrostátní příslušný orgán, který prosazuje pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě a na jehož území se pohovor koná. Pokud o to uvedený orgán požádá, mohou jeho úředníci při dotazování pomáhat úředníkům a ostatním doprovázejícím osobám zmocněným Komisí.

1.   Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může Komise provádět veškeré nezbytné inspekce u podniku nebo sdružení podniků.

2.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci jsou oprávněni:

3.   K provedení inspekcí může Komise požadovat pomoc auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 26 odst. 2, jakož i pomoc příslušného vnitrostátního orgánu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce uskutečněna.

4.   Během inspekcí mohou Komise, auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování dat a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, mohou klást otázky kterémukoli zástupci nebo zaměstnanci.

5.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci vykonávají své pravomoci po předložení písemného zmocnění, v němž je uveden předmět a účel inspekce a pokuty podle článku 30 pro případ, že by požadované účetní knihy nebo jiné obchodní záznamy byly předloženy neúplné, nebo že by odpovědi na otázky podle odstavců 2 a 4 tohoto článku byly nesprávné nebo zavádějící. S dostatečným předstihem před uskutečněním inspekce zašle Komise oznámení o inspekci vnitrostátnímu příslušnému orgánu členského státu prosazujícímu pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6, na jehož území má být inspekce provedena.

6.   Podniky nebo sdružení podniků jsou povinny se podřídit inspekci, která je nařízena rozhodnutím Komise. Uvedené rozhodnutí upřesňuje předmět a účel inspekce, stanoví datum, kdy má být inspekce zahájena, a uvádí pokuty a penále stanovené v článku 30 a penále stanovené v článku 31 a právo podniku nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

7.   Úředníci vnitrostátního příslušného orgánu členského státu a osoby pověřené nebo jmenované příslušným orgánem prosazujícím pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, jsou na žádost tohoto orgánu nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem disponují pravomocemi uvedenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků odmítá inspekci nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnily inspekci provést.

9.   Jestliže pomoc stanovená v odstavci 8 tohoto článku vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, Komise či vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo úředníci zmocnění uvedenými orgány musí o toto povolení požádat. O takové povolení lze žádat také jako o zajišťovací opatření.

10.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 9 tohoto článku, vnitrostátní soudní orgán ověří, že je rozhodnutí Komise autentické a že navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkumu přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soudní orgán Komisi požádat přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu členského státu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 o podrobné vysvětlení, a to zejména důvodů, o které Komise opírá své podezření, že bylo toto nařízení porušeno, jakož i závažnosti údajného porušení a povahy zapojení dotčeného podniku. Vnitrostátní soudní orgán však nemůže zpochybňovat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace z písemností ve spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr.

1.   Strážci přístupu zřídí funkci pro zajišťování souladu s předpisy (dále jen „útvar zajišťování souladu“), jenž je nezávislý na provozních funkcích strážce přístupu a je tvořen jednou nebo více osobami pověřenými výkonem činnosti zajišťování souladu (dále jen „osoby pověřené výkonem zajišťování souladu“), včetně vedoucího útvaru zajišťování souladu.

2.   Strážce přístupu zajišťuje, aby měl útvar zajišťování souladu uvedený v odstavci 1 dostatečné pravomoci, postavení a zdroje, jakož i přístup k řídícímu orgánu strážce přístupu, a mohl tak sledovat, zda strážce přístupu dodržuje toto nařízení.

3.   Řídící orgán strážce přístupu zajistí, aby osoby pověřené výkonem zajišťování souladu jmenované podle odstavce 1 měly odbornou kvalifikaci, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 5.

Řídící orgán strážce přístupu rovněž zajistí, aby byl vedoucí útvaru zajišťování souladu nezávislým členem vyššího vedení se zvláštní odpovědností za útvar zajišťování souladu

4.   Aniž jsou dotčeny povinnosti řídícího orgánu v rámci jeho dozorčích a řídících funkcí, vedoucí útvaru zajišťování souladu podává zprávy řídícímu orgánu strážce přístupu a může mu vyjádřit své obavy a varovat jej v případě, že vnikne riziko nesouladu s tímto nařízením.

Vedoucí útvaru zajišťování souladu nemůže být odvolán bez předchozího souhlasu řídícího orgánu strážce přístupu.

5.   Osoby pověřené výkonem zajišťování souladu, jež byly jmenovány strážcem přístupu podle odstavce 1, mají tyto úkoly:

6.   Strážci přístupu sdělí Komisi jméno a kontaktní údaje vedoucího útvaru zajišťování souladu.

7.   Řídící orgán strážce přístupu stanoví mechanismy správy a řízení strážce přístupu, které zajišťují nezávislost útvaru zajišťování souladu, včetně rozdělení odpovědnosti v organizaci strážce přístupu a předcházení střetům zájmů, vykonává nad těmito mechanismy dohled a je odpovědný za jejich provádění.

8.   Řídící orgán schvaluje a pravidelně, alespoň jednou ročně, přezkoumává strategie a politiky, jejichž cílem je zajistit, řídit a sledovat soulad s tímto nařízením.

9.   Řídící orgán vynaloží na řízení a sledování souladu s tímto nařízením dostatek času. Aktivně se podílí na rozhodnutích týkajících se řízení a prosazování, pokud jde o toto nařízení, a zajišťuje, aby k tomu byly přiděleny odpovídající zdroje.

1.   Komise a vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 vzájemně spolupracují a vzájemně se informují o svých příslušných činnostech v oblasti prosazování prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Mají pravomoc si vzájemně poskytovat jakékoli informace týkající se skutkových nebo právních okolností, včetně důvěrných informací. Jestliže příslušný orgán není členem Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, přijme Komise nezbytná opatření pro spolupráci a výměnu informací o případech těchto orgánů týkajících se prosazování tohoto nařízení, jakož i o případech prosazování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 6. Komise může taková opatření stanovit prostřednictvím prováděcího aktu podle čl. 46 odst. 1 písm. l).

2.   Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 hodlá zahájit šetření týkající se strážců přístupu na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, písemně informuje Komisi o prvním formálním opatření šetření před zahájením takového opatření nebo bezprostředně po jeho zahájení. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

3.   Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 hodlá uložit strážcům přístupu povinnosti na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, oznámí Komisi návrh opatření s uvedením jeho odůvodnění nejpozději 30 dnů před přijetím daného opatření. V případě předběžných opatření vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 oznámí Komisi co nejdříve návrhy plánovaných opatření, nejpozději však ihned po přijetí těchto opatření. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

4.   Informační mechanismy stanovené v odstavcích 2 a 3 se nepoužijí na plánovaná rozhodnutí podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

5.   Informace vyměňované podle odstavců 1 až 3 tohoto článku se vyměňují a používají pouze pro účely koordinace prosazování tohoto nařízení a pravidel podle čl. 1 odst. 6.

6.   Komise může požádat vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6, aby podpořily kterékoli z jejích šetření trhu podle tohoto nařízení.

7.   Vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 může na svém území provést z vlastního podnětu šetření případu možného nesouladu s články 5, 6 a 7 tohoto nařízení, je-li k tomu oprávněn a má-li k tomu vyšetřovací pravomoci podle vnitrostátního práva. Před přijetím prvního formálního opatření šetření o tom tento orgán písemně informuje Komisi.

Zahájení řízení ze strany Komise podle článku 20 zbavuje vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 možnosti takové šetření vést, nebo má za následek jeho ukonční, pokud již probíhá. Tyto orgány podají Komisi o výsledcích takového šetření zprávu s cílem podpořit úlohu Komise jakožto jediného orgánu prosazujícího toto nařízení.

1.   Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích (dále jen „skupina na vysoké úrovni“).

2.   Skupinu na vysoké úrovni tvoří tyto evropské orgány a sítě:

3.   Evropské orgány a sítě uvedené v odstavci 2 mají ve skupině na vysoké úrovni stejný počet zástupců. Maximální počet členů skupiny na vysoké úrovni nesmí překročit 30 osob.

4.   Komise zajistí pro skupinu na vysoké úrovni služby sekretariátu s cílem usnadnit její činnost. Skupině na vysoké úrovni předsedá Komise, která se účastní jejích zasedání. Skupina na vysoké úrovni zasedá na žádost Komise alespoň jednou za kalendářní rok. Komise rovněž svolá zasedání skupiny s cílem řešit konkrétní otázku, požádá-li o to většina členů, kteří skupinu tvoří.

5.   Skupina na vysoké úrovni může Komisi poskytovat poradenství a odborné znalosti v oblastech spadajících do pravomocí jejích členů, včetně:

6.   Skupina na vysoké úrovni může zejména určit a posoudit stávající a potenciální interakce mezi tímto nařízením a odvětvovými pravidly uplatňovanými vnitrostátními orgány, které tvoří evropské subjekty a sítě uvedené v odstavci 2, a předložit Komisi výroční zprávu, v níž představí toto posouzení a určí možné problémy týkající se více regulačních oblastí. Tuto zprávu mohou doplnit doporučení směřující k soudržným transdisciplinárním přístupům a synergiím, pokud jde o provádění tohoto nařízení a dalších odvětvových pravidel. O zprávě je informován Evropský parlament a Rada.

7.   V souvislosti se šetřeními trhu, jež se týkají nových služeb a nových praktik, může skupina na vysoké úrovni poskytnout Komisi odborné znalosti ohledně potřeby změnit, doplnit nebo zrušit pravidla obsažená v tomto nařízení s cílem zajistit, aby digitální trhy v celé Unii byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 6 a 7 a čl. 12 odst. 1, 3 a 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. listopadu 2022. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 6 a 7 a čl. 12 odst. 1, 3 a 4kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně současně oznámí Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 6 a 7 a čl. 12 odst. 1, 3 a 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Komisi je nápomocen výbor (dále jen „poradní výbor pro digitální trhy“ nebo výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Komise sdělí stanovisko výboru adresátovi individuálního rozhodnutí spolu s tímto rozhodnutím. Stanovisko zveřejní spolu s rozhodnutím, a to s ohledem na oprávněný zájem podniků na ochraně jejich profesního tajemství.